Jaano, já bych taky děti nenazývala jako upíry, u nich to není nic záměrného, jak píšeš, jsou to děti, které jsou neunavitelné, ale TEbe to vysává a tak spíš přeneseně o nich řekneš, že jsou upíři. Ale jak jsem psala, u dětí mi to nevadí, jsou to děti, teprve se poznávají... Jen když už nemůžu, dávám jasný signál, že potřebuju oddych. Je to užitečné i pro ně, aby se naučili, že z ničeho nic nastane situace, kdy se budou muset umět zabavit sami.