Sid, taky jsem měla takovou kamarádku, a přesně s tímto pocitem jsem se od ní "odstřihla".

Stěžovala si neustále a na všechno, jen ona a její rodina byla vždycky ten největší chudák. Ano, objektivně to opravdu neměla lehké, taky jsem to vydržela několik let. A pak - přesně jak říkáš - něco prasklo. Uprostřed telefonátu, který byl jako obvykle hodinovým monologem na téma jak ona se má špatně, mi došlo, že tohle už nechci. A dodneška toho nelituju, možná jsem sv*ně, ale v tomhle případě je mi to fuk. Nic špatného mi neudělala, neublížila mi, ale už jsem na to prostě neměla, takto dělat vrbu.