u dětí to moc neznám. Jen u jednoho syna... trošičku.., ale s tím jsme se naučili pracovat.

pro tyhle fyzické příznaky měl hezké pojmenování jeden terapeut... "šup s problémem na záda, trapézy, ideálně za krk" a ten problém si tam sedí. My to necháváme tam, aby nás to nepolykalo emocionálně, protože jsme psychicky unavený a malér je na světě. Mnoho duševních problémů má podobné fyzické příznaky. I horší.

S vampírama se bojovat dá, pokud to nejsou děti, prostě je odstřihnout. V době mých depresí 2 kamarádky pochopily samy.... ale já jsem se při jejich návštěvě měnila i fyzicky... najednou mi zapadly oči, obrovské kruhy pod očima... a než odjely, měla jsem tak rozjetou bolest hlavy, že už ji nezastavilo nic.

Té jedné to došlo, vysvětlila to té druhé. Od jiných lidí jsem se postupně odstříhala sama, nebo jsem návštěvy řídila a odlimitovala. Prostě jsem sdělila, že se mi to nehodí, že jsem utahaná anebo přímo návštěvě, že už je to na mne dlouho. Někdo to snesl, kdo ne, už nejezdí.

Podobně to funguje i s těmi lidmi, co mají té energie dost..... a přesto vysávají tu vaši. TO je jako by vyměňovali tu svou neklidnou za tu Vaši, která je zrovna klidová.

Naivně jsem se domnívala, že na některé lidi reaguju takhle jediná, pak mi volala kamarádka, že u ní byla společná známá a že se jdou s manželem opít do blízkého baru, protože to prostě jinak ze sebe nevyženou ten příval energie... se kterou nevědí co.