hysterie by se tomu jinak říkalo? Možná. Trochu mi připomíná ty lidi, co potřebujou pozornost až pak se zklidní, jedno, zda zraní vlastní děti - to je taky úchylka, asi znáte.


Znám lidi a znám jich fakt docela dost, co jsou spokojení až ve chvíli, kdy způsobí nějaký emoční napětí v okolí. Některý to hrotí až tak, že někdo jiný má fakt chuť je třeba praštit - nebo i praští (mám pár známých - holky většinou a asi 2 kluky). Prostě lidi, co potřebujou vyvolat napětí, až jim někdo chce namlátit. Holky jsou spokojený, když namláceno dostanou. Taky extrém - jsou to známí, ne přátelé, moc to nechápeme a kontaktu se vyhýbáme.

A taky známe pár lidí, co touží vyvolat konflikt, jen tak, prostě nějakou divně emotivní náladu, že je to na hranici, kdy někdo začne řvát, nebo ho vytočí, nebo podloubnou jiný lidi k hraničnímu chování.

Jsou to asi skřeti podle magie... Psychologicky nevím. Prostě lidi, kterým vadí klid, vyhledávající emoční napětí.... proč? To fakt netuším.. a právě, ve chvíli, kdy už někdo začne být naštvanej, přesně vnímám ten moment a pocit jejich uspokojení.


V případě, že vytočí mne nebo někoho jiného poměrně klidného.... je to jakoby prošli nějakou proměnou... "EJHLE, PITOMČE, DOKÁZAL/A JSEM TO, NASRAL/A JSEM TĚ".... tudíž já se vyhecovat nenechám, ale v určitém momentě je jim jedno koho... třeba kolemjdoucího. Touha splněna.

Tak to nechápu už vůbec - ale to vídám docela často.