zamražená tchýně

jinak jsi, Nano, myslím vystihla to podstatný, k čemu je potřeba dospět, a jedno, jestli krásným magickým rituálem s mražákem (to mě fakt nadchlo), nebo jinak, a to, ŽE TI PŘESTaNE ZÁLEŽET NA TOM, CO SI TEN ČLOVÉK MYSLÍ.

Ono to zní možná jako klišé, ale na tyhle věci musí být dva - ten, co to byť podvědomě "dělá" a ten, co se nechá - a skoro bych řekla, že často ten druhej má na tom větší podíl, protože často i zveličí to, co ten první řekne.

Viz ten příklad s tím vyčesáváním psa - jsi manipulátorka, když řekneš, že ty psa nevyčesáváš? Nebo je "vina" za to, že se tím cítí psychicky napadena, na matce, protože Tys to myslela opravdu jen jako nevinnou poznámku?

Ať už je to tak či onak, tak spolehlivá obrana je nepřipouštět si názor toho druhého k tělu víc, než ten vlastní. A jestli toho dosáhneš racionální úvahou nebo dopisem v ledničce, už není vůbec podstatné.