Kudlo - díky.

Tohle zjevně znáš. Odpadla jsem ne vlastní vinou, přišla bouře veliká, bouřky nemusím (venku, ale úžasná očista ) koukala jsem za oknem půl noci )

Tady vypadlo všechno.

Jen je trochu podivně, že zdánlivá vyrovnanost přitahuje a vyzývá ke svěřování nebo překládání problémů. Prostě proto, že možná navenek působíme oba fakt asi jako příval energie (no říkají nám to cizí lidé, takže to tak asi bude) a ty naše duše - tak nějak schovaný, chvějící se atd... nejsou navenek moc viditelné.

Ale díky tomu co píšeš tomu asi začínám rozumět. Přesto nechodím po světě s ksichtem alá smějící se šašek.. to ne, jen někdo asi vnimá leccos jinak než reálně je a asi působíme pohodověji než jsme. No - krom uzavřených diskuzí a tohohle serveru a pár blízkých přátel prostě nenosím vývěsní štít, že mne něco štve, protože život mne obecně jako takový holt neštve.

A od toho je to odstřihnutí se.

Jinak všem - hodně štěstí v téhle bitvě.