Když dítě pláče, matka se cítí špatně, rozrušuje ji to, protože se cítí bezmocná a v hloubi duše cítí, že něco nezvládla/nezvládá; rozum jí ale říká, že dítě žádnou objektivní příčinu k pláči nemá, a toho se drží. Je to obranný mechanismus.
Vcítit se do dítěte, dovolit mu vyjádřit negativní emoce, postupně ho učit vyjadřovat se slovy místo pláče...to je cesta.
(pro případné tazatelky - mám dvě děti a výše uvedené úspěšně praktikuji
)