Hilly: tak to je jasné, pokud se něco děle, je "nepřítele" potřeba odstranit z cesty, ale takové to vydírání a neempatické věty jako je "abys měl důvod brečet" ráda fakt nemám. Si pamatuju, jak když jsem byla malá a třeba jsem měla hlad, přitom jsme už byli po jídle, se mi máma smála, tak si ho hlaď a říkej mu malej, když jsem se ptala na něco, vím, že už to mámu štvalo, ale mě to děsně zajímalo, chtěla jsem totiž pozornost a máma, protože pro slepičí kvóóč, nebo na mami kdyby, kdyby byly v lese ryby nerostly by na stromě, to jsou věty, který může člověk plácnout vždycky, aniž by musel dítě poslouchat, co chce. Super. Podle mě je lepší říct "teď ne" a dítě učit trpělivosti (případně ho někam odsunout, nedá-li si pokoj, třeba do pokoje) než ho majznout a použít otřepanou frází a učit ho zvykat si na pocit bezmocnosti.