Ale to strašení bylo od tebe spíš projevem zoufalství, než normálního postupu výchovy, že? Jsou děti, které si z toho moc nedělají, tak to snad ani nemá cenu používat, a jsou děti, které jsou schopné si z toho vybudovat solidní trauma, u těch by si to zase měl člověk zakázat. Jenže co by člověk měl a co v danou chvíli někdy řekne,...

Rodinný známý kdysi chtěl postrašit svého čtyřletého syna čertem. Klasika: dítě tam stojí, "já si tě odnesu", "no, docela zlobí". Malej si to strašně vzal, bylo z toho půlroční pomočování a začal koktat. Na mě to zapůsobilo tak, že už teď dceři tvrdím, že čertíci jsou sice špinaví, ale na svět můžou za odměnu jen ti hodní a že žádné děti nikam odnášet nesmějí. A do domu mi čert ještě dlouho nebude smět.