Já bych ho nechala - buď ráda, že je v ní spokojený a spinká tam.
Můj synek v téhle postýlce nechtěl být vůbec - nakonec se kolem cca 8-mi měs. "přestěhoval" do manželské (sice ve své vždycky usínal, ale v noci se vzbudil a přestěhoval se k nám). Mezi 2-3 roky byl taky pořád nemocný, takže jsem byla spíš i ráda, že ho mám u sebe.

Velkou postel (zvýšenou, s domečkem pod ní a klouzajdou) dostal až v 3,5 r. - předcházela tomu psychická masáž ve smyslu že jenom velký kluci co chodí do školky mají takovouhle postel, atd atd... Vzhledem k tomu, jak byl zvyklý na spaní s námi jsem měla kapku obavy, jestli ji nebude bojkotovat.
Pak jsme ji byli s ním i vybírat, strašně se na ni těšil a od té doby v ní spí - a taky sám v pokojíčku (do té doby s námi v ložnici) úplně bez problémů.
Ve školce je to přeci jenom jiné - u nás mají slamníčky na zemi - je to takové vojenské ležení, srovnala bych to spíš s tábořením, než se spaním ve velké posteli:)

Kamarádčin synek naopak v té malé byl asi až do cca 6-ti let - je menší a drobnější, oni měli postýlku naopak větší než klasickou a v pohodě - nikdo nic neřešil. Spíš byli rádi, bydleli ještě u rodičů a velkou by měli problém umístit.