Jo mám představu, teď jsem dodělala gympl, a jdu na vysokou tady, plánovala jsem to tak, že budu příteli na blízku a vyhnu se tím riziku, že bych se zamilovala někdy v cizím městě, ale stejně se to stalo i tak.. plány mám, všechny plány byly s ním..je pravda že jsem kvůli němu zanedbala přátele a přišla o dlouholetou kamarádku, ale on za to stál a stojí, pořád ho miluju, nevím co se mi to děje v hlavě..kdybych to mohla ovlivnit, tak to udělám hned, ale nejde to..už od 11 se po mě chtělo abych byla dospělá, když jsem zůstala sama s taťkou a v podstatě jsem nezažila pubertu, něco jsem přeskočila a možná mi to teď chybí, ale nechci o něj přijít..