Já jsem zjistila, že jsem trochu despota - nejradši bych, aby udělali všechno hned, jak jim říkám. Ten malý se ještě dá - i když v důsledku ten na to peče víc, ale malá je zas dobře ovlivnitelná, když vysvětluji. Ale nejhorší je, že občas předpokládám, že oni něco udělají/ neudělají/ví a přitom opak je pravdou. Takže u mě hlavně opakovaná lotrovina u starší a pak když začnou řvát kvůli čemukoliv, to jsou spolehlivé vytáčení metody. Třeba dneska kluk řval, nemohl usnout. tak jsem uspala malou a pak šla za ním. Ona se vzbudila, šla za námi a řvala, že maminko, a já na ní- bež do postýlky, přijdu za chviličku a ona bééééé, a ten malý bééééééééé no a já nerva, sakra neřvěte a ty mazej do postele!!! Řekněte, jsem normální? Těšila jsem se na klid a že si konečně umeju vlasy, včera jsem nestihla a oni místo spaní béééééé!