Klid. Dceru loni z tábora vyplavila blesková povodeň a až jsem se divila, jak to vedoucí skvěle zvládli. Ještě v 8 ráno bylo všechno v pohodě, jen dost silně pršelo. V 9 už byl tábor evakuovaný. Valila se na ně voda ze dvou kopců nad nimi, tábor byl přímo pod sedlem. Vlna byla nakonec tak silná, že to pár stanů odplavilo i s podsadama. Ale to už byly děti na cestě do bezpečí. Pry to proběhlo tak, že po vyhlášení poplachu všichni nosili všechno, co jim přišlo pod ruku do avie a stany a kuchyň nechali stát. Auto odjelo a děti se vydaly pochodem do vsi, kde pro ně bylo náhradní ubytování v chatě. V táboře zůstali jen roveři, kteří zachraňovali zbylé vybavení. Vedoucí dětem zajistili oběd v místní hospodě a zbytek tábora už děti bydlely v té chatě a tábor se nerušil. Prý na popud jedné hysterické maminky přijela i hygiena, ta konstatovala, že o děti je za daných podmínek postaráno naprosto vzorně a zase odjela.
Děti mají zážitek a já jistotu, že těmhle lidem můžu děti kdykoli znovu svěřit.