Adino,tak já teda dceru nebiju ani proutkem ani ničím jiným(ono jako mlátit osmiletou holku už by taky nebylo to pravý ořechový),ale když mi dojde trpělivost,tak prostě řvu.Že to bylo zbytečné si nemyslím,protože jak ty píšeš,docílím toho co jsem po dceři požadovala,u nás není možné toho docílit jiným způsobem,ale mě to strašně mrzí,že s dcerou musím jednat takto,že to jinak nejde.