U rozházeného oblečení je krásný důsledek to, že nemůžeme začít dělat to, co dítě baví, dokud si to nedokončí, ten úklid. A nemusím se rozčilovat, ani naštvat, ani dělat dusno. Dítě důsledek předtím znalo, protože takové je pravidlo, že v neuklizeném pokoji nelze dělat nic zábavného. A tak samo zvolilo, že bude bez zábavy. Já se nemusím vztekat že neposlouchá, a dítě si vyžere co způsob ilo tím že se vykašlalo na úklid. Není vše jen o zabavování věcí..
A nemusím řvát, nemusím si připadat ignorovaná, nemusím se hádat a desetkrát něco opakovat. Zůstávám v klidu a naopak mám převahu.