Když mi zemřel tatínek (bydlel u bratra, ale ten dům jsme s bratrem vlatnili napůl, jen o tam měl bydliště a já ne) - tak nás notářka pozvala oba a bratr s mýmvědomím a souhlasem (podepisovala jsem to) nahlásil majetek nepatrné hodnoty - tatínek měl třeba roky starou TV, oblečení, staré zařízení bytu) - nikdy jsme s tímto problém s bratrem neměli, ale ten postup u notářky byl, že jsme to tam museli přiznat a podepsat oba.

Mimochodem, ta zemřelá paní byla tak stará, že podepsala vše, co jí syn předložil - prokticky už byla neschopná o čemkoli soudně rozhodnout... Nebyla to její vůle darovat dům, byla do toho synem vmanipulována, takový pocit jsem z celého příběhu měla.

Ale i tak - nic se s tím prostě nedá dělat, že? Je to, jak to je. Nic neobjevíme, co by té paní šlo poradit..