Do obýváku půjdu spát jen v případě absolutní nouze. Nevzdám se své stabilní postele s kvalitní matrací. Na nějaké pružinové rozkládací příšernosti se dá spát dočasně, ale trvale bych dost nerada.
Jako rodiče máme také právo na svůj malý soukromý prostor.

Asi je řešením teď na pár let mít děti 2+2 a až jim to začne vadit, buď budeme ve vatě a koupíme si něco většího, nebo sesuneme kluky dohromady.

Plánek bytu nemám, ale je to dlouhý obdélník - na jedné krátké straně jsou vedle sebe zmíněné dva pokoje, na druhé straně obývák a ložnice. Mezi tím je dlouhá chodba, kde na jedné dlouhé straně je kuchyňský kout (přístupný z obýváku) a koupelna (z chodby), na druhé je WC, vstup do bytu a malý záliv s pracovním stolem pro muže.