Jak byste hodnotili toto chování - skoro šestiletý kluk začne pronášet - já odejdu, budu spát na silnici, ať mě přejede auto, ať mě někdo ukradne...přitom se mu klepe brada a brečí, ale myšlenku dál rozvíjí, klidně opravdu odejde za dveře...Jeho mladší sourozenec ječí hrůzou, starší o to víc děsí...
Mně to připadá jako vyžadování důkazů lásky (i když fakt nevím, co ještě bych měla předkládat, celý den podřizuju dětským zájmům a potřebám), manžel se bojí - zřejmě sebepoškozování- (nikdy si nic neudělal, bolest nevyhledává, ale když vypráví, jak skočí z okna...??) a chce ho vzít na psychiatrii..