Asi budu trochu žárlivá - ne patologicky, ne hystericky, ale v případě, kdy si partner evidentně dobře rozumí s nějakou ženou, tak mě bodne cosi u srdce. Nijak to nedávám najevo, rozum mi ihned hlásí, že se jedná o úplnou blbost, takže zvnějšku na mě nic poznat není. Taky se tím dál netrápím a neužírám se. Mě ale vadí, že mě vůbec osten žárlivosti u toho srdce bodne - i kdyby jen na pár sekund. Dá se s tím nějak pracovat ? Můžu dosáhnout toho že budu naprosto uvolněná a přející, nežárlivá ? Nebo je to věc vrozná, která se nijak změnit nedá ?
Opravdu u mě nejde o nějaký extrem, ale už i to málo mi vadí. Možná přeháním ?