A ještě k tvé dcerce....až půjdete všichni tři ven a budete se držet za ruce,až se v neděli ráno vzbudíte a dcerka vám radostně hupsne do postele a bude šťastná dovádět s tatínkem a budete se tomu společně smát,až malá dokáže něco nového a vy se z toho budete společně radovat,až malá spadne a vy se o ni budete společně bát a společně ji chlácholit....zkus se chvíli zastavit a představuj si,že tohle už je naposled,že už tyhle společné,šťastné chvíle nikdy neprožiješ....a připrav se na nejčastější otázku tvé dcerky:"Kde je tatínek?"Tohle tedˇprožívám já,když chodím sama s dcerou po ulici a závídím těm šťastným trojicím,které jsou zatím ještě spolu....pokud nepřijde chemie...štěstí jde tak snadno chemicky rozpustit...