Lendy, tutéž otázku jsem položila nedávno psycholožce, kam chodíme.
Řekla mi, že lidé s LMR jsou schopni normálně fungovat, tj. žít samostatně, popř. s partnerem, čili nejsou celý život na někom závislí, můžou vykonávat nějakou jednodušší práci, vychovávat děti atp.
IQ samotné není až tak důležité, důležitější je celková osobnost, zda je v pořádku. Protože mě překvapovalo, že to naše dítě je mnohem méně schopné se o sebe postarat a má horší výsledky ve škole než holčička kamarádky s ještě nižším IQ (Obě jsou stejně staré - 8 let, 1. tř. speciální školy). To naše dítě mělo postupně při opakovaném testování IQ 78, 72 a teď spadla už vyloženě do LMR (předběžný výsledek, přesně zatím nevím). U nás je problém, že dítě má potíže nejen s učením, ale má hodně narušenou osobnost, takže se neumí vhodně chovat, nemá absolutně žádné sociální zábrany, poruchu komunikace a ještě další potíže.
Pokud má tvůj syn problém jen ve škole a sociálně ne, pokud se jeho osobnost vyvíjí jinak dobře (což u nás bohužel ne ), neviděla bych to jeho budoucí zařazení do společnosti tak černě.