Já věřím na fyzikální zákony
Do mě rodiče od narození hustili, že jsem k ničemu a na nic, protože jsem holka. Dopadlo to tak, že jsem si nejdřív zničila život a zdraví s idiotem a pak se pověsila na krk prvnímu Evženovi, kterej na mě vlídně promluvil.
Naopak moje dcera VÍ, že má velkou hodnotu jako člověk, vyzařuje to z ní, a paradoxně se k ní už teď (9) kluci chovají galantně a dvoří se jí takoví, které bych si klidně dokázala představit jako "zeťáky"
Já se nebojím. Už ani o sebe - natož o ni