Přiznávám, já tuto větu používám .... přestože jsem sama velice ráda plačící již od dětství... mám 4 letou dcerku a občas prostě pláč používá k vynucování si něčeho .. pokud jí to lze vysvětlit, vysvětlím, pokud nelze pohrozím, pak i jednu lupnu .. mnohem dříve si uvědovmí, že pláčem si nic nezíská .. krom negativních reakcí ... a právě proto, že jsem její matka, tak vím, kdy pláče, že se jí něco stalo .. pak nabídnu náruč ... ale v případě, že pláč je donucovací prostředek k získání něčeho nesmyslného.. .tak si nechávám tuto větu i pro ní na zamyšlení .... bohužel třetí osoba do toho možná tolik nevidí ;-)