Já jsem se třeba v Německu na jedné alternativce setkala s přístupem, že na prvním stupni je pravopis až na druhé koleji. Opravuje se, ale není tím nejdůležitějším, nestává se hlavním "učivem", učí se mimochodem při produktivních činnostech. Oni učili děti jazyk nejprve používat a nebát se psát (dokonce první dva roky pouze tiskacím písmem), pak teprve na druhém stupni dodělávali gramatiku. A pokud jsem mohla posoudit, ty děti n adruhém stupni neměly vůbec žádný problém. Jde o to, jakou strategii a přístup zvolíš. U nás se mi někdy zdá, že je hrozně důležitý krasopis a správné psaní, na úkor produktivní činnosti a radosti dětí "já už si to všechno napíšu sám"... Ty děti v Německu už v první třídě mohly dělat jednoduché projekty/plakáty s poměrně hodnotným obsahem
Školy, které znám blíže, tohle dětem neumožní ani ve třetí třídě