Ve volném čase se usilovně snažím pohnout drahého chotě k nějaké práci, zatímco on hrdinně odolává všem tlakům, které na něho vyvíjím.
Mezi tím si dáme skleničku vína, vážně pohovoříme, v krizovém období je toho hovoření mnohem víc, jezdíme na mašině, lezeme si na nervy, společně vaříme, plete se mi pod nohama, já si pletu postupy při zašroubování a odšroubování, navzájem se vychválíme a takto získané sebevědomí pak uplatníme kdesi "venku", občas mám chuť ho zamordovat a přiznám se k tomu, on se nepřizná nikdy....................