To je šílený
Ten vztek mi přijde přirozený. Já už jsem tu na její adresu cosi říkala při Tvém prvním příspěvku. Protože mi fakt nepřijde normální s někým být, začít zařizovat byt a pak říct, že se stejně NEZAMILOVALA. Tohle mi hlava nebere. Přitom Tvůj syn je pro mě cizí člověk, ale sere mě to z principu, že takový lidi jsou. Mám taky dvě děti a budou se jednou setkávat s jinými lidmi a při představě, že narazej na nějaké hovado...
Na druhou stranu si myslím, že mít vztek na někoho jiného (že tu bolest můžou někam směřovat) je lepší, než na sebe. Jsou třeba případy, kdy neštastnou náhodou za smrt dítěte může rodič. To musí být extra peklo. Podle mě se druhým i odpouští snáze, než sobě. I když obdivuju všechny, kteří odpustit dokáží.
Každopádně bych Vám přála to pověstné, že čas to zahojí.