Já taky nehodlám nikomu mávat, zamával nám můj otec, když měl brácha těžký úraz hlavy. Má matka zůstala se třemi dětmi(jedno zmzačené, dvě studující) naprosto bez prostředků. Tak se nechci dostat do podobné situace. Nicméně já se třeba nehoním za penězi, nejsem materialista, pracuji v sociální oblasti. Hodně jsem se toho naučila, ale rozhodně nezbohatnu - jsem takovej nepoučitelněj člověk - skáču ze zdravotnictví do školství a ze školství k sociální práci . Ale práce není jen o tom si to někde odklepat, poznala jsem mnoho milých lidí a taky se mi zdá užitečné, co dělám. Navíc mám pracovní dobu dobře sladěnou s osobní životem, takže jsem měla štěstí.