Irmi, tak to je aspoň trochu milosrdné, že nemusí všechno chápat, záleží na stupni, víte, jak na tom aktuálněje? Jestli komunikuje, pamatuje si, mění se mu osobnost? Ono to třeba nemusí být tak zlé, jasně, odchází, nevratně, pomalu, ale třeba by se ti ulevilo, kdybys tam zajela. Čeho přesně se bojíš? Vidět ho v tom stavu nebo cítit negativní emoce když je nemocný a už si to nezaslouží? Nebo že nevíš, co bys cítila, co bys měla říct a dělat?