Já bych řekla, že stěhování je pro dítě už tak dost velké trauma, ještě aby kvůli tomu přišla o svoje věci. Z pohledu nás rodičů jsou to krámy, z jejich ne. Dodnes mám v paměti jako jednu z největších křivd svého dětství, když mě máma donutila darovat kupu starých Čtyřlístků menšímu bratranci, že už jsem "velká". (Nemluvím už o tom, že to byla skoro kompletní série těch prvních čísel, která by dneska byla na burze doooost drahá...)
Takže já bych v tomhle ustoupila a prostě to přestěhovala, jak to leží a běží. nastrkej to do krabic, ulož na novém místě do komory a pak teprv, až se na to zapomene, to můžeš vyhodit.