Měli jsme to v paneláku taky, zřejmě od sousedů. Ale platit jsme si to museli sami.
Postřik nám dělali 2x (celkem cca 7000 Kč), první nepomohl. Našli jsme za celé dějiny 2ks, jedna lezla zblble po zdi, druhá se někde chytla za samolepku co jsme nastražili po prvním zákroku kolem možných cest (oboustrannou lepenku).

Teď už doufám daly pokoj - asi půl roku.

Koušou jednou za cca 14 dní, pokud je jedna, pokud se pak rozmnoží tak je to horší. Nemusí nutně být přímo v posteli (tam bydlí spíš v takových těch amerických postelích s mnoha vrstvami, kam se člověk často nedívá). U nás pravděpodobně lezly spárami mezi panely, podél stoupaček, pod podlahama apod.

Názory odborníků na jejich chování se dost lišily, jedni říkali, že se schovají na nejbližším rozumném místě kolem postele a dál pochodujou jen když musí - krmivo odjede na dovolenou apod. Druzí uváděli pochody na délku desítek metrů.

Jsou údajně silně světloplaché a také se klidí při pohybu, čili je skoro nikdy neuvidíte. Do rány uvolňují vedle protisrážlivého čehosi i jakési anestetikum, takže svědění přijde až po řadě hodin (záleží na míře alergické reakce).

Jako typický indikátor je více boláků v jedné řadě, jak štěnice postupovala, jak byla vyrušena nočním pohybem apod.

Údajně na kompletní vyhubení nestačí biolioty, i když některé alespoň dospělce přibrzdí, nebo mají repelentní účinek. Ale zároveň mohou vyvolat rezistenci, kvůli malé koncentraci jedu.

Po postřiku je nutno (po zaschnutí) v bytě normálně bydlet, jste totiž jediný důvod, aby vylezly a po postřiku se prošly. Jste živá návnada... Postřik od profesionální firmy nám zničil malbu (špatná tryska).

Kdysi se to dělalo různě (např. kyanovodíkovými dýmovnicemi), ale EU neustále zpřísňuje pravidla na jedy. (Deratizátoři si na to stěžovali.)

Taková perlička: Soused, trochu méně sociální, to dělal asi po staru a smrad, pálicí oči a kašlající děti nás přinutili uprostřed noci odjed k rodičům...