Drahoušku, dovolím si dotaz a odpověď mi napiš za dva dny. Jsi žena diplomatka. Já s tím mám velké problémy a vím, že být lepší, měla bych manželství daleko lepší... V blogo z roku 2003 je zde článek " Diplomacie se ženám vyplácí" a v textu mají obě pisatelky najednou z pohodových manželů zuřící, nebo také můžeme říci despotické na manželce ničeho si nevážící darebáky. Každému, kdo má šťastné manželství ho přeji, už kvůli tomu, že společnost bude o něco lepší, ale podle mne mých zkušeností ( bohužel) má pravdu Halina Pavlovská, která říká, že jediná upřímná láska je lásky k jídlu. Sama mám také problémy s manželem, tak píšu i pro sebe, zkus mu vařit jen to co rád, třeba i kupuj polotovary, aby nevěděl, že to není celé domácí... Prostě myslím, že když jsi, JSTE do vztahu šli, tak byste dětem neměli rodinu brát, a nevíš, co život přinese, Ty se snaž ať máš čisté svědomí a zkus postupně mít ráda manžela aspoň z půlky jako své děti, vždyť oni jsou muži většinou děti. Výborný je film, " Moje tlustá řečká svatba" je tam ukázky jak má být manželka diplomatická.. Za pokus nic nedáš a osobně myslím, že problém je v Tvém muži. Neumí říci, že Tě má rád, že necítí Tvůj obdiv a dík za to, že Ti umožnil mít děti, nezapomeň, že byl ve stejné situaci jako Ty. Dej si nějaký rozumný termín, třeba 4 měsíce a po tu dobu ho oslovuj jakoukoliv pro Tebe přijatelnou zdrobnělinou, ( ale ne hanlivou) tím mu vrátíš dluh za děti a budeš mít naprostou jistotu, že pokud, pokud by to nevyšlo, tak jsi udělala pro to, aby děti vyrůstaly v hezkém vztahu a příkladu rodičů, maximum. Nemysli si, taky bojuji. Napadlo mne co třeba "Sporťáček", když to kolo..Začni mnoužným číslem , napřed dvakrát nazvy tak děti a jeho a potom postupně jen jeho, aby se Ti to říkalo líp. Zkus to a ukaž osudu, že Ti život a rodinu nezničí...Navíc píšeš, že jste nebyli láska šílená zamilovaná, takže makej, dlužíš to dětem. Já taky.. neboj,nesoudím Tě, ani neodsuzuji, jen máš ještě nevykonané možnosti.