Pokud o psa stojíte, tak vydrž. Prvních pár týdnů je srovnatelných s péčí o mimino a pak tě ještě čeká puberta. Ale pes ti to vynahradí, něco jako děti.

Já jsem něco podobného jako ty cítila právě v psí pubertě. Psa si pořídil muž, ale věčně nebyl doma, já jsem byla rizikově těhotné a na krku pubertálního moskeváka. Měla jsem chuť zavraždit jak psa a muže, tak chovatelku, která dávala rady jako "pokud vás neposlechne, tak po něm skočte a trochu ho přiškrťte". Dobrá rada, já s pupkem budu škrtit 70kg psa.

Pokud opravdu chcete štěně vrátit, učiňte co nejdřív, dokud je maličké a má větší šanci najít jiné majitele.