Neviděla bych to zas tak beznadějně. Když jsem já přivedla domů psa velké rasy, taky jsem jednu chvíli měla pocit, jestli jsem se nepřecenila. Kdo to nezná, toho překvapí ostré štěněcí zoubky, neúnavnost, to klubko energie. Velké plemeno se fakt nedá srovnávat jezevčíkem. Naše smršť podrážela lidem nohy a celá rodina měla zjizvená předloktí. Jenom strach, že až ta obluda vyroste, sežere rodinu, mě donutil doplížit se na cvičák. A vida, propadli jsme psiskům dokonale . Do roka máš práce nejvíc, pak už je to jen lepší a lepší a ve třech letech máš superpsa, když vydržíš .