Naši jsou rozvedení, žiju v domě s taťkou a mámu nevídám. Smazala si moje telefonní číslo, ale když mě někde potká, tak se ke mně vždycky hrozně hrne. Vůbec o to ale nestojím. Na svatbě jí nechci, a jejího přítele už vůbec ne, ale když jí nepozvu, tak nepůjde ani babička s dědou a tři máminy bratři s rodinami, a ty všechny tam chci. A když mámu pozvu, tak se zas bude předvádět a bude se chovat jak hvězda. Na druhou stranu je to přeci moje máma, která mě porodila. Jsem z toho dost nešťastná a už začínám mít noční můry. Místo toho, aby to byl můj nejlepší den v životě, tak mám strach, aby to nebyl ten nejhorší. Co byste mi poradili?