AHoj vdávala jsem se v dubnu letošního roku. Bylo mi zle už od rána byla jsem dojatá už, když jsem vyšla z baráku a nasedala do auta při obřadě jsem se ani nehla chtělo se mi brečet, ale manžela něco škrábalo v krku a nemohl si odkašlat a jen tak pokašlával aby nerušil,tak jsem se soustředila jen na něj jediné chvíle, kdy mi ukápla slza byly, když mi babička s dědou říkali, že tatka by tu určitě chtěl být a že je to strašná škoda, že tu není (tatka umřel před lety) jinak v pohodě.
Budeš mít tolik stresu, že si možná na nějaké slzy nevzpomeneš a nebo mysli na nějakou kravinu kamarádka si zpívala prý kabáty.