Přidat odpověď
Jsem praktikující katolička, matka tří dětí. Diskriminovaná si nepříjdu, jen na nás někdy lidé koukají jako na exoty, či blázny. Komu moje postoje a hodnoty vadí, ten se se mnou "nekamarádí", jinak mám mnoho přátel věřících i nevěřících. Je to otázka vzájemného respektu a respektování. Moje gynekoložka se zeptá, jestli chci antiko, jestli chci na amniocentézu, jestli chci triple testy, atd. a má přání bere na vědomí bez komentáře. Svůj osobní názor sděluje jen, když se na něj zeptám.
Za cvoka občas jsem, ale že by mě kvůli tomu někdo diskriminoval, s tím jsem se nesetkala (tedy kromě mého otce, ale to je jiná kapitola). Spíš často cítím od "nevěřících" lidí strach, že je budu posuzovat a napravovat podle mého metru, což se snažím nedělat.
Předchozí