Myslím, že by si manželka měla přesně uvědomit, co chce, a pak za tím jít. Určit hranice, co je ochotná a co není ochotná udělat. Až bude mít jasno, racionálně to muži sdělit a požádat o spolupráci při nápravě neuspokojivého stavu. Můžou se i rozvést, když to bude to, co vyhodnotí jako nejlepší, ale (samozřejmě kromě jeho povahy) záleží na tom, jak mu to ona podá, jestli on bude dělat schválnosti nebo ne.

Děti krizi vnímají, ať se s nimi o tom mluví nebo ne.

Škoda, že k tomu vůbec nechala dojít... Teď se s tím musí poprat...