Souhlasím s předchozími odpověďmi. Můžeš mu říct to, co nám, že kdyby potřeboval cokoliv, od pomoci, či jen nějakého ucha k naslouchání, jsi tady. Víc bych mu ale do kruhů nezasahovala. Já jsem co se niterných citů týče, taky introvert, a nelibě nesu jakékoliv vměšování a snahu o "nápravu". Introvert je jaký je, nepotřebuje pomoc. To je jako bych já nabízela pomoc někomu, kdo o všem mluví a vše sdílí, protože pro "nesdíleče" může být divná zas taková osobnost, která se se záležitostmi života neumí poprat sama a musí to stále na někoho chrlit

Ber ho jaký je. Když ho nebudeš chtít měnit, ani se tvářit, že potřebuje pomoc (protože introverce není nemoc), je větší pravděpodobnost, že by se ti mohl otevřít. pOkud bude chtít.
Já někdy o nějakém problému mluvit nebo napsat musím, protože potřebuju optiku i někoho jiného, ale skutečné řešení a sdílení to není. Ráda si řeším cokoliv jen sama v sobě. Třeba je taky takový...