Já teda nedostávala nikdy nic, a pak mi bylo dost krušno, když jsem začínala žít sama, i když se mi naši snažili vypomoct. Kamarádka ze střední měla už v osmnácti celou výbavu do kuchyně, povlečení, ručníky apod. Dostávala to odmalička k Vánocům jako jeden z dárků.
Já se teď snažím kupovat skleničky, ručníky apod. synovi od přítele, má devatenáct, bude končit školu a kdoví, jak dlouho s námi na tom konci světa, kde bydlíme, zůstane. Dávám mu to "jen tak", když je něco v akci, ve slevě, a máme trochu peněz navíc.