Před rokem jsme byli na srazu bratranců a sestřenic ze strany mamčiny maminky, bylo to fajn, konečně jsem si ta jména, která jsem slýchala z babiččiných vyprávění "byla tu Věrka od Rosti z Křekova..." přiřadila k obličejům a generacím, a přivedlo mě to k myšlence udělat menší rodokmen (zatím pořád není hotový). Ale to je sotva 1/4 rodiny. Před 3 lety byl sraz jiné čtvrtiny, ze strany mamčiného táty, ale ty lidi jsem znala mnohem méně a pořád v nich mám chaos. Tátova rodina je problematičtější, vztahy s některými vzdálenějšími příbuznými se udržují a s jinými ne (přitom ti první žijí často daleko a někteří z těch druhých hned za humny, ale já ani nevím, kdo jsou a že jsou mí příbuzní).