Ti příbuzní v zahraničí vůbec nemusí být špatní. Když jsem byla malá věděla jsem o dvou - jeden v USA a druhý v Jižní Americe, přišlo mě to strašně exotické a za dob komunistů se mi zdálo nemožné se tam podívat. Táta s oběma udržoval pravidelný písemný kontakt. No a po pádu systému jsem se tam rozjela, jejich rodiny poznala a ten pobyt v USA se hodně protáhl a docela mě posunul životně někam jinam. Takže já měla na ty zahraniční příbuzné štěstí, byli to skvělí lidé.