Naši děti pohlídají, když požádáme. I rodiče manžela, když mohou. Ale děti nikdy nebyly na prázdninách třeba týden v kuse. U našich občas spí, třeba jednu noc nebo dvě. U manželových rodičů nebyly vlastně skoro nikdy, jen dcera kdysi, když byla v logopedické školce v Brně na týden.
Ale to už podle mě je nadstandard. Prarodiče by měli asi pohlídat, když je třeba. Ale nemusí brát děti na prázdninové pobyty a tak. Vzpomínám si, že když jsem byla na SŠ a VŠ, některé mladé ženy v rodiě vytvářely tlak, že bychom měly hlídat jejich děti, aby si odpočinuly. Hlídala jsem ráda a i na víc dní, ale někdy se člověk prostě musel učit nebo měl jiný program. Měla jsem z toho dost výčitky. Ale jako matka jsem pochopila, že takový požadavek byl od nich nebetyčně drzý.