On tu svou malou, sice viděl, ale ještě se vůbec nekontaktovali. Její matka jde koncem měsíce k psychologovi, aby jí poradil jak a jestli vůbec jí to říct. Příští týden jí má vracet ten telefon, a tak jsme se domluvili, že půjdu s ním a prodiskutujem to. On teda moc nechtěl, říkal že má strach, že budu křičet a dělat ostudu a řeknu jí co si o ní myslím.No to bych sice chtěla a to by fakt byla ostuda, ale na druhou stranu, jsme dospělí, tak si to jen představím. A zkusíme to nějak.........no to teda bude krásný odpoledne.Snad to nějak dopadne. já už se pomalu vracím do normálu, přišla jsem na to před čtrnácti dny, a snad je nejhorší za mnou.Všem vám děkuju za rady a podporu, dost mi to pomohlo.