synek (3r) se jednu dobu (cca na jaře) hrozně zajímal o lidi - ovšem jen z jednoho prostého důvodu -zajímalo ho kdo má či nemá pindíka. Tak jsme se to snažili vysvětlovat jak to je kluci/holky, došlo i na ukázku že taťka má a mamka nemá , pak toho po čase nechal. A předevčírem jsem jim uvařila večeři, synek si pochutnával a chtěl mě pochválit (šikula, umí hezky pochválit že dobře vařím, že mi to sluší a tak), no a vypadlo z něj: "uvařila jsi to moc dobrý, i když nemáš pindika" řehtal se hlavně manžel