no možná jo já nevím,spíš jsem svou prosbu přednášela naléhavě,protože jsem cítila konečně tu šanci mít odškrtnuto a o starost míň.uznávám. ale jen jsem sliby převedla do reality netuše, že šlo jen o konverzační fráze....to už je fuk..
ale tak celkově mě i zajímalo jak kdo to má....doba se mění a dnešní prarodičové jsou jiní,ale i rodiče vychovávají děti ve zcela jiných podmínkách.
pohledů na věc je jistě více.i odborníci vedou diskuse jaká je dnešní rodina.
já si nějak myslím, že ty babičky a dědečkové,tetičky strýčkové by do ní patřit měli.jistě záleží na konkrétních možnostech zdravotních atd. sama si nedovedu představit, že bych jako babička měla chodit jen na kafíčko. možná jsem žila v iluzi,ale babičkovské hlídání mi přijde přirozené.jistě by mělo mít své hranice a nemá jít o zneužívání.vím že sama to jednou pro své děti ráda udělám,hlavně mi to přijde být bezva příležitotst pobýt s vnoučaty, ukázat jim svět zase svýma očima. na čem jiném záleží než na mých blízkých. a jsem ráda,když pro ně mohu něco udělat.na čem opravdu záleží