rozumím. Moje mamka mi narovinu řekla, co zvládá a co nezvládá, co se týká hlídání. A nebyl žádný problém. DOkážu si představit, že vyzvedávání na kroužek by pro ní možná bylo obtížné (má fyzicky náročnější povolání a potřebuje po práci chvíli "oraz"), ačkoli by mě to dřív ani nenapadlo. Ale určitě by mi to řekla (vždyť jsem její dcera!), naznačila a našli bychom řešení (třeba i v tom, že to za to nestojí a kroužek odhlásíme).
Tchýně o děti moc nestojí. Nikdy si s nimi nehraje, nečte...Je prostě jiný typ (Vím, že sama jsem dost podobná a nebudu super hlídací babi ). Ale pokud je třeba, pohlídá.
Před lety jsem se hodně pohádala s tátou a nejradši bych se s ním už neviděla. Už kvůli dětem a mámě jsme vztahy jakžtakž udrželi. Radši k našim nejezdím na delší dobu, abych se vyhnula konfliktu, kdy bych fakt práskla dveřmi. Tím chci říct. Něco ve vztahu k mámě v tobě umřelo. Ale čas mnohé zahojí a vztahy se ti podaří udržet korektní, už kvůli dětem.