Nemám vyloženě fobii, ale je fakt, že nemám ráda výšky, obzvlášť když stojím jen na nějakém mřížování nebo tyčkách s mezerami a vidím pod nohama tu hloubku pod sebou anebo když je okolo nespolehlivé nízké nebo žádné zábradlí.
Taky se mi oškliví sliny, jazyky a vůbec obsahy úst cizích lidí (s milovanou osobou se vášnivě líbat můžu, tam je cit silnější než averze) a jsem si vědoma, že ty jazyky a sliny se mi zošklivily kdysi v rámci exkurze na pitevnu.
Na pavouka bych dobrovolně nesáhla, když po mně leze, automaticky zaječím a sklepu, štítím se jich, ačkoli rozumově chápu, že jsou neškodní.