Není tak jednoduché to říct. Oběť se stydí a podvědomě cítí, že bude okolím považována za spoluviníka a viník se staví do role vyprovokovaného chudáka. Takže to neoznámí skoro nikdo. Navíc jsem měla hrozně ráda jeho děti a představa, že by měly tátu ve vězení a všichni by odsuzovali i je, to všechno podpořila. Ale právě proto, že vím, jak takové oběti je, řešila bych to. A patrně i násilím.
Je to jediný člověk, kterému nemohu odpustit.