Brousila jsem kameny (acháty, tj. vlastně křemen) ručně karborundum brouskem na kosu. Je to strašná práce - pokud myslíš křemenné oblázky, ty jsou skutečně velmi tvrdé. Myslím, že Dryádin návrh je lepší - natřít bezbarvým lakem. Akorát už to pak nemá takový ten příjemně kamenný povrch.

Olivín jsem brousila pilníkem na nehty - olivíny jsou celkem měkké, tak se to dá. Ale pilník to teda zlikvidovalo

Zcela bezproblémové je broušení měkkých kamenů - z těch jsem si i vyráběla přívěsky, třeba mramor jsem ořezávala pilkou na železo a brousila o betonovou podezdívku plotu Vyfotím Ti jeden kamenný přívěsek - doba výroby cca týden vytrvalého šmrdlání v každé volné chvilce - o zídku, posléze jemným smirkovým papírem, doleštěný kůží.
http://kami40.rajce.idnes.cz/jednohubky/#srdicko.jpg

Pokud máš nějaký kámen, kterého si opravdu ceníš a chceš ho mít vybroušený, tak v Českém Ráji se dají najít lidé, kteří za rozumnou úplatu vybrousí - určitě to dělával pan Votrubec (majitel Votrubcova lomu) - už nevím, kolik to stálo, je to hodně let, ale byla to rozhodně pro mé rodiče tehdy přijatelná cena.

Vybavit se na domácí zpracování kamenů je dost náročné - mám diamantový řezný kotouč, několik karborundových brusných kotoučů, lešticí kartáčky na vrtačku... ale nepoužívám, není totiž jednoduchý to nějak bezpečně seštelovat, táta mi někdy zkoušel řezat kameny, chce to přilepit kámen na kousek dřeva, aby si člověk neuřízl prst, ale stejně to jde blbě, je to dost nebezpečný takhle domácky.