Dceři jsou tři a když mi jde o to někam se dostat včas a bez nervů (hlavně vlak-delší cesta), tak sedí vpředu v sourozeneckým. (o spaní v kočáru při cestách "přes spaní" ani nemluvím)
A co jako? Občas má někdo kecy, že tak velký dítě....znáte to. Kašlu na to, ona má pohybu dost, ujde toho taky dost, "plave", jezdí už sama na kole (bez pomocných koleček, chlub chlub), ale holt kilometr na vlak neujde za 15 minut jako dospělý a o hodinu dřív vstávat kvůli tomu nebudu. A ujít kilometr v poledne před spaním po plavání?? Moje dítě neni superman a tohle by prostě nedala a plavání kvůli tomu rušit nebudu.
Vždycky mě rozesměje, když kritizuje zrovna někdo, kdo má ve zvyku nacpat dítě do auta a vyrazit třeba jen 300 metrů do obchodu.